Příběhy 20. století mapují osudy pronásledovaných i lidí z StB

Příběhy 20. století mapují osudy pronásledovaných i lidí z StB Foto: ČT

Dokumentární cyklus Příběhy 20. století mapující příběhy lidí v době normalizace nabídne divákům České televize (ČT) osudy pronásledovaných lidí i příslušníků bývalé StB.

První ze 16 dílů s názvem Agent Vian bude uveden 3. září. Tvůrci v něm ukazují, jak snadno se mohl obyčejný člověk stát agentem Státní bezpečnosti. Novináře o tom dnes informovali zástupci ČT.

Režie se ujali Viktor Portel a Radim Špaček, scénář připravili Adam Drda s Mikulášem Kroupou. Seriál navazuje na projekt Paměť národa, který zaznamenává vzpomínky svědků důležitých historických událostí po celém světě. Zájemci jich v archivu najdou několik tisíc.

V dokumentárním cyklu diváci uvidí řadu fenoménů, které takzvanou normalizaci provázely. Základem jsou výpovědi shromážděné v projektu Paměť národa i velké množství archivních materiálů, které ilustrují život v tehdejším Československu. "Myslím, že normalizace po roce 1969 nejvíce poznamenala charakter českého národa," uvedl scenárista Mikuláš Kroupa.

Diváci například uvidí, jak se žurnalisté museli srovnávat s tím, že občas museli psát propagandu, jaká byla normalizace pro lidi s odlišnou sexuální orientací, co zažívali učitelé a jejich studenti, nebo jak fungoval socialistický sport.

"Chceme postihnout období takzvané normalizace jinak. Východiskem tematicky laděných dílů budou příběhy lidí, které z různých úhlů umožní nahlédnout na způsob života v sedmdesátých a osmdesátých letech, jeho každodennost, smíření i nesmíření s ním, snahu vymanit se z něj i nevyhnutelné prohry," sdělil kreativní producent Petr Kubica.

Svůj příběh vypráví třeba bývalý major StB Jaromír Ulč. Pracoval jako operativec StB, která infiltrovala církve v Československu, na starosti měl nekatolické církve. Vedl agenty a konfidenty v evangelické církvi, Hare Krišna a jiných náboženských společnostech a sektách. Příslušníkem StB byl do listopadové revoluce. "Jestli padne jeden režim nebo druhý režim, tak my svou práci budeme dělat stále stejně, akorát to zadání bude jiné," tvrdil Ulč, který po roce 1989 začal podnikat v cestovním ruchu a později si pořídil několik pražských vináren. Zemřel roku 2016.

Tvůrci poprvé v českém dokumentu využili metodu a techniku rozpracovanou americkým dokumentaristou Errolem Morrisem, která je založena na očním kontaktu a soustředěných výpovědích. "Bohatství archivního materiálu pak umožní komplexní řez normalizovanou společností," dodal Kubica.