Print this page

Na uliciach zaznejú nahrávky z procesu s Miladou Horákovou

24.06.2020 19:04 | Stručne | ČTK

 

Nahrávky ze soudního procesu s Miladou Horákovou uslyší v pátek v Praze cestující v metru a chodci v ulicích. Vysílání ze sirén a hlásičů připomene osud a odkaz právničky, od jejíž popravy po vykonstruovaném soudu uplyne 27. června 70 let. Portréty Horákové s nápisem "Zavražděna komunisty" jsou k vidění na významných budovách v hlavním městě. ČTK o tom informoval mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Praha se tak připojuje k iniciativě Milada 70: Zavražděna komunisty.
Fotogalerie

Horáková byla jedinou ženou, kterou po politických procesech 50. let nechal komunistický režim popravit. Stala se symbolem odporu proti totalitnímu bezpráví a násilí v Československu.

"Je to teprve 70 let, kdy komunisti po lživém procesu popravili nevinnou ženu, a tenhle strašlivý zločin dodnes bagatelizují. Z dnešního pohledu se to zdá neuvěřitelné a jakoby z jiného světa, ale tato skutečnost nesmí být nikdy zapomenuta, aby se nemohla opakovat," uvedl Michal Gregorini ze sdružení Dekomunizace.

Gregorini je spolu se šéfem Centra současného umění Dox Leošem Válkou, ředitelem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřejem Boháčem a Markem Vocelem z MVP events za připomínkovou iniciativou Milada 70: Zavražděna komunisty. Připojit se k ní mohou radnice, instituce i obyvatelé měst. Ve dnech 26. a 27. června mohou vyvěsit černý prapor. Odvysílat mohou i zvukovou koláž. Na budovy a jiná místa mohou vyvěsit plakáty s portrétem Milady Horákové. Materiály jsou na webu iniciativy.

Na budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 23. června 2020 visí plakát s portrétem Milady Horákové a nápisem "Zavražděna komunisty". Právnička a politička byla popravena 27. června 1950 po procesu vykonstruovaném komunistickým režimem. Poprvé by se nahrávka měla v metropoli odvysílat v 10:35. Poté se vysílání zopakuje ještě čtyřikrát, a to vždy po hodině. Naposledy zazní ve 14:35. Zvuková koláž vznikla ze záznamů z procesu a z dopisů, které Horáková napsala ve vězení před popravou své rodině, popsal Vocel z iniciativy.

Podle mluvčího magistrátu budou také týden až dva na desítkách budov v metropoli velkoplošné portréty Milady Horákové s nápisem "Zavražděna komunisty". K vidění budou na právnické fakultě, Národním muzeu, Karolinu, Rudolfinu či Veletržním paláci. Město umístí podobizny i po celé ulici Milady Horákové v Praze 7. Museum Kampa ve spolupráci s historikem Petrem Blažkem zahájí v sobotu venkovní výstavu v parku Kampa.

Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena pak byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Proces v režii sovětských poradců začal 31. května 1950. Rozsudek padl 8. června. Horáková odmítla požádat o milost. Žádali ji pro ni světoznámé osobnosti, například Albert Einstein. Právnička byla popravena 27. června 1950.