Cestovateľ Miroslav Zikmund oslavuje 100 rokov, na všetky miesta by sa vrátil opäť (VIDEO) Foto: Archív Z+H/rozhlas.cz

Cestovateľ Miroslav Zikmund oslavuje 100 rokov, na všetky miesta by sa vrátil opäť (VIDEO)

14.02.2019 11:08 | Česko | ČTK

Cestovatelskou legendou se už za života stala dvojice Zikmund - Hanzelka, která společně navštívila přes 80 zemí, ve světě proslavila bývalé Československo a vozy Tatra a mimo jiné dojednala i zakázky pro československý průmysl.

 

Celoživotní přátele neodloučilo ani 20 let nemilosti komunistického režimu, rozdělila je až Hanzelkova smrt v roce 2003. Miroslav Zikmund, který oslaví 14. února sté narozeniny, ještě nedávno například spolupracoval na knize nazvané Zikmund a Hanzelka, S Tatrou kolem světa a na knižním vydání úspěšného filmu Století Miroslava Zikmunda.

"Upřímně řečeno, strávil jsem nad touto knihou mnoho dnů a týdnů a skoro jsem si při té práci zničil oči. Velmi se mi ulevilo a jsem rád, že nic dalšího psát nemusím," prohlásil předloni v listopadu při představení knihy Století Miroslava Zikmunda.

O svých cestách, při nichž objeli celou zeměkouli, napsali Hanzelka se Zikmundem dvacítku knih a natočili řadu dokumentárních filmů, včetně čtyř celovečerních. Ze své druhé výpravy (1959 až 1964) také vypracovali pro omezený počet adresátů čtyři zvláštní zprávy - o Západním Irianu, Indonésii, Japonsku a SSSR. "Zvláštní zpráva č. 4", jež podávala nelichotivý obrázek o sovětské společnosti, vyvolala značnou nelibost komunistů, jimž se pak cestovatelé znelíbili i svou angažovaností za Pražského jara. Po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, kterou oba odsoudili, dostali zákaz cestovat i publikovat.

Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni. Na Vysoké obchodní škole se seznámil s Jiřím Hanzelkou. První plány na cestu kolem světa začali spřádat již v roce 1938, válka jim je ale načas odsunula. V přípravách na cestu však neustali, učili se jazyky, Zikmund jich nakonec ovládl osm, Hanzelka čtyři.

Po válce se jim podařilo přesvědčit ministerské úředníky i vedení automobilky Tatra pro svůj plán, potřebné peníze měla přinést propagace automobilů Tatra a písemné, rozhlasové i filmové reportáže z cesty. Na svou první cestu vyrazili 22. dubna 1947 v osobním voze Tatra 87 z pražské Opletalovy ulice.

Nejprve se ze severu "zakousli" do afrického kontinentu, z marocké Casablanky pokračovali do Egypta a proti toku Nilu pouští do Súdánu až do skalnaté Etiopie. Autem přejeli celou Núbijskou poušť, což před nimi nikdo nedokázal, a jako první vztyčili československou vlajku na nejvyšší hoře Afriky Kilimandžáru. "Pateho zakoncen africky usek cesty kolem sveta-stop-37 270 kilometru dvaceti sedmi zememi," psali v telegramu do Prahy v červnu 1948 z Kapského Města.

Přes Atlantik se s tatrovkou přeplavili do Jižní Ameriky, kde se podívali vysoko pod zasněžené vrcholky And i mezi lovce lebek v pralesích Ekvádoru. Neznalost místních nepsaných zákonů jim mnohdy připravila nejednu krušnou chvilku, ale přízeň domorodců si nakonec vždy dokázali získat. Jejich putování "Novým světem" skončilo v Mexiku na podzim 1950. Hanzelka si zlomil levou ruku v zápěstí a musel odjet domů, ani Zikmund však nemohl v cestě pokračovat. Studená válka vytvořila neprodyšnou železnou oponu a nedovolila československému občanovi, aby vstoupil na půdu Spojených států. Za tři a půl roku projeli 44 zemí, urazili 111.000 kilometrů, z toho 61.700 ve svém voze. Pořídili 10.000 fotografií a natočili 11 kilometrů filmu.

Na druhou cestu, kterou zahájili 22. dubna 1959, dostali dva lehké náklaďáčky Tatra 805 a vyrazili přes Jugoslávii a Turecko na Blízký východ. Pak putovali do Pákistánu a odtud do Indie. Zdolali například horské cesty Nepálu, prokřižovali ostrov Cejlon a než zavítali na zpáteční cestu přes Sovětský svaz, zvládli i deštěm rozbahněnou Sumatru, Novou Guineu proslulou kanibalismem a lidnaté japonské souostroví. Do Prahy na zaplněné Staroměstské náměstí se vrátili v listopadu 1964.

Ze své druhé cesty museli oželet návštěvu Austrálie, kterou realizoval až v roce 1992 Zikmund, Hanzelka kvůli zdraví už jet nemohl. V 90. letech se Zikmund znovu vypravil mimo jiné i na Sibiř, Srí Lanku, do Izraele, Egypta a Maroka.

Oba cestovatelé získaly řadu vyznamenání a dalších poct, vznikly o nich filmy, mimo jiné právě snímek Století Miroslava Zikmunda od cestovatele a dokumentaristy Petra Horkého, který je osobitým pohledem na dějiny dvacátého století Zikmundovýma očima. V roce 1993 dostali Hanzelka se Zikmundem Cenu Egona Erwina Kische a v roce 1999 jim prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. V roce 2014 prezident Miloš Zeman vyznamenal Zikmunda Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

pošli na vybrali.sme.sk


Parlament zrušil koncesionárske poplatky pre časť obyvateľov. Pozrite sa pre koho a od kedy

1. Parlament zrušil koncesionárske poplatky pre časť obyvateľov. Pozrite sa pre koho a od kedy

Parlament dnes schválil novelu zákona, ktorou zrušil koncesionárske poplatky pre dôchodcov, ľudí v hmotnej núdzi a pre zdravotne postihnutých.

Internet by sme deťom nemali zakazovať.  Mali by sme ich učiť používať ho správne

2. Internet by sme deťom nemali zakazovať. Mali by sme ich učiť používať ho správne

Internet sa veľmi rýchlo stal neoddeliteľnou súčasťou života dospelých, ale aj tínedžerov a detí. Tie si bez online pripojenia nevedia predstaviť svoj deň. Internet sa už od útleho detstva stáva ich primárnym zdrojom informácií, ale aj hlavným sprostredkovateľom sociálneho kontaktu s rovesníkmi. Nadácia Orange vo svojom grantovom programe e-Školy pre budúcnosť upozorňuje na potrebu zabezpečiť žiakom potrebné zručnosti a skúsenosti nevyhnutné pre spoločenské a pracovné prostredie 21.storočia.

Orange spúšťa globálnu komunikačnú kampaň na podporu rozumného a bezpečného používania digitálnych technológií (VIDEO)

3. Orange spúšťa globálnu komunikačnú kampaň na podporu rozumného a bezpečného používania digitálnych technológií (VIDEO)

Orange v týchto dňoch spúšťa aj na Slovensku globálnu kampaň, ktorá sa zaoberá rozumným a bezpečným používaním digitálnych technológií. 

Parlament schválil kontroverznú novelu tlačového zákona

4. Parlament schválil kontroverznú novelu tlačového zákona

Politici, vysokí štátni úradníci a ďalší predstavitelia verejných inštitúcií opäť získajú právo na zverejnenie reakcie na články tlače a tlačových agentúr, pokiaľ tieto články obsahujú nepravdivé alebo neúplné údaje o ich práci.

Mafra spustila nadstavbu iDNES, od decembra bude platená

5. Mafra spustila nadstavbu iDNES, od decembra bude platená

 Vydavatelství Mafra dnes spustilo prémiovou nadstavbu svého zpravodajského portálu iDNES.cz.

Začala vysielať nová internetová televízia - s Danglom, Zomri, Vinczeovou a ďalšími (VIDEO)

6. Začala vysielať nová internetová televízia - s Danglom, Zomri, Vinczeovou a ďalšími (VIDEO)

Necelý rok po začiatku vysielania v susednej Českej republike začala vysielať na Slovensku lokalizovaná Mall.tv aj s vlastnou produkciou. Vysielateľ avizuje dvanásť pôvodných relácií, v ktorých budú účinkovať známe tváre z Markízy, JOJ či RTVS.

Čínska firma môže kontrolovať Soukupovu Empresa Mediu a Médeu

7. Čínska firma môže kontrolovať Soukupovu Empresa Mediu a Médeu

Čínská společnost Rainbow Wisdom Investment ze skupiny CITIC se může podílet na kontrole firem Empresa Media a Médea Jaromíra Soukupa. Povolil to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Pochod za život promujú aj Kotlebovci, organizátori sa dištancujú od nevhodných prejavov

8. Pochod za život promujú aj Kotlebovci, organizátori sa dištancujú od nevhodných prejavov

Organizátori Národného pochodu za život, ktorý bude tento víkend, zverejnili vyhlásenie, v ktorom sa dištancujú od "násilných a urážlivých prejavov ... a od všetkých možných foriem, ktoré by smerovali k potláčaniu ľudských práv a slobôd."

Ku klimatickej iniciatíve 250 médií z celého sveta sa pridal aj denník zo Slovenska

9. Ku klimatickej iniciatíve 250 médií z celého sveta sa pridal aj denník zo Slovenska

Stovky svetových médií a ďalších inštitúcií upozorňujú tento týždeň vo zvýšenej miere na klimatické hrozby dnešnej doby. Pridali k iniciatíve s názvom Covering Climate Now.

Reuters: Za hackerským útokom na austrálsky parlament bola Čína

10. Reuters: Za hackerským útokom na austrálsky parlament bola Čína

Čína stála za hackerským útokom na austrálsky parlament a tri najväčšie politické strany pred májovými parlamentnými voľbami. Vyplýva to zo správy austrálskych tajných služieb, o ktorej s odvolaním sa na zdroje oboznámené s obsahom dokumentu informovala agentúra Reuters.

Najčítanejšie