S investicí přes miliardu korun a českým kapitálem vznikají nové filmové ateliéry v srbském Bělehradě. Čeští a srbští investoři koupili tamní studia ze 40. let, rekonstruují a dostavují nové s velkou okolní plochou a třeba bazénem pro podvodní natáčení. Reagují na natáčecí boom a nedostatečné kapacity ateliérů po celém světě. Filmařům by měly být k dispozici do tří let a mohou být i přímou konkurencí pro Barrandov nebo ateliéry v Budapešti.
V rozhovoru s ČTK to řekl někdejší ředitel barrandovských ateliérů Vladimír Kuba, který na nové éře srbských ateliéru pracuje se společností Sebre Petra Němce a Jana Fidlera; ta před třemi lety koupila pětinový podíl v srbských studiích. Ateliéry Avala Film vznikly v roce 1946 jako první svého druhu v poválečné Jugoslávii a v zemi jsou považovány za rodinné stříbro. Sebre podíl koupila v konkurzu, studia byla do té doby státní. Rozpočet na opravy srbských ateliérů osciluje mezi 40 a 50 miliony euro, uvedl Kuba.
"Byl jsem osloven pro přípravu návrhu výstavby studií, rekonstrukce stávajících ateliérů, na analýzu využití okolních pozemků," řekl Kuba. A připomněl, že pro vnik nových ateliérů kdekoli na světě je ideální doba. "Trh v celé Evropě se za posledních pět, sedm let zásadně změnil. Přišli noví hráči, platformy jako Amazon či Netflix a je potřeba obrovské množství obsahu pro jejich vysílání. Filmové ateliéry jsou dnes plné televizních produkcí, teprve v druhé řadě jsou filmy - to je případ Budapešti i Prahy, Barrandov je plný Amazonu a Netflixu," uvedl podnikatel.
Barrandovská studia mají devět ateliérů, v Praze v posledních letech ale studia stavějí či rozšiřují i další společnosti. V Bělehradě plánují ateliéry o rozloze 10.000 metrů čtverečních, výška největších ateliérů má být až 20 metrů. Stavba filmových ateliérů není podle Kuby technicky náročná, s nadsázkou mluví o obestavěném vzduchu a zdánlivě vysoká vstupní investice se rychle vrací, navíc "obestavěný vzduch" nepotřebuje tolik údržby. V Praze byly ateliéry postaveny před 70 lety a pořád jsou vhodným místem pro natáčení. Kuba mluví v případě ateliérů v Bělehradě o návratnosti za osm až deset let.
V Bělehradě má vzniknout pět nových ateliérů a tři stávající by se měly rekonstruovat. "Ta dvě největší plánovaná studia budou mít po 2000 metrů čtverečních, v jednom z nich bude vnitřní bazén o 150 metrech čtverečních a s hloubkou až čtyři metry a s technologií pro podvodní natáčení. Vedle budou tři studia v rámci jedné budovy, každé s rozlohou 1800 metrů, budou se dát propojit na skoro šestitisícový ateliér," popisuje.
Kuba se neobává, že by se situace na trhu mohla během let, kdy se ateliéry staví, či brzy poté, otočit, a studia by neměla náplň. "Diváků, kteří budou platit poplatky vysílacím platformám, je na světě dané množství, ale obsah se točí pořád nový, je to jako perpetuum mobile, jsou na tom závislé miliony lidí a zdrojů financování. Někdy to zaplatí soukromý investor, někdy to platí různé dotační tituly, ale potřeba obsahu je obrovská," řekl.
O tom, že Srbsko filmaře přiláká, je přesvědčen. I proto, že když Sebre do studia Avala vstoupila, byly filmové pobídky v Srbsku 20 procent, dnes jsou 25 procent. V Česku zůstávají i přes velké volání odborníků na 20 procentech a jsou nejnižší v Evropě.
