Novoročný prejav Václava Havla museli niekoľkokrát opakovať, lebo mu hlasno škŕkalo v žalúdku.
Prezident Andrej Kiska, tak ako jeho predchodca, sa prvý deň v roku prihováral občanom z obrazovky s novoročným príhovorom. Tradíciu novoročných prejavov neodštartoval Gašparovič ani Rudolf Schuster. Má už takmer 100 rokov.
S novoročným prejavom sa prihováral už v roku 1918 prvý československý prezident Tomáš Garrique Masaryk, ktorý sa inšpiroval republikánskou americkou tradíciou, lebo práve Spojené štáty preň boli veľkým vzorom. Čítal ho politikom a diplomatom a prejav vychádzal len v tlači. Do éteru sa ako prvý prihovoril až Edvard Beneš.
Prejavy boli rôzne: múdre ale aj trápne, patetické a často nudné. Pre niektorých to bolo očividné trápenie iní si to užívali.
Charakter prejavov závisel od doby. Masaryk hodnotil medzinárodnú situáciu, Beneš varoval pred vojnou, Tiso sa tešil z nového štátu pod krídlami Hitlera a Gottwald nadšene jasal nad mocou, ktorá sa dostala do rúk komunistov , písalo Sme v roku 2005. Tie z éry socializmu boli veľmi podobné. Prezidenti hovorili o budovaní socializmu, priateľstve so Sovietskym zväzom, plnení päťročníc, úrode obilia, poslednom zjazde. Pochválili poľnohospodárov za potravinovú sebestačnosť a stavbárov pokarhali za nedostatok bytov.
„I Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu..." vysvetľoval Antonín Zápotocký.
Prejav sa natáčal niekoľko dní vopred. „Najľahšie sa robilo s pánom Kováčom, lebo nemal nijaké špecifické nároky," povedal pred niekoľkými rokmi pre SME dlhoročný kameraman Juraj Rybanský zo Slovenskej televízie. "Inak to bolo so Schusterom, ktorý sa čoby znalý filmového remesla miešal kameramanom do roboty," dodal kameraman. Novoročný prejav Václava Havla museli niekoľkokrát opakovať, lebo mu hlasno škŕkalo v žalúdku.
Tu sú ukážky z niektorých:
Tomáš Garrique Masaryk 1. 1. 1919: "Vytýká se nám imperialism, protože nechceme připustit odtržení takzvaného německého území. My přece nechceme ničeho vydobýt, co není naše... Spojenci uznali československý stát, a rozumí se samo sebou, v daných historických mezích. O hranicích českých zemí nemůže být sporu, protože tyto země jsou, jak vždy byly, svou historickou individualitou. Spor mohl být jen o jihovýchodní hranici Slovenska. Proto Spojenci tyto hranice určili..."
Jozef Tiso 1939: „Pri tohtoročných Vianociach musím povedať, že prvé Vianoce v slovenskom štáte sú preto radostnými, lebo dnes je už národ slovenský doma. Doma je na historickej čiare svojich otcov... so svojím prezidentom, vládou, snemom, ktorý zákony vynáša... Národ má svoju Hlinkovu gardu, Hlinkovu mládež, ktorých si vychováva v poriadku, v disciplíne a v práci za nás."
Antoním Zápotocký ako predseda vlády 1952: "Děti pracujících se již nerodí ve chlévech. Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující na mnoze ve chlévech bydleli a jejich děti se tam rodily. Doby se ale změnily. Nastaly mnohé převraty. Ježíšek vyrostl, zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí nahý a otrhaný, ale pěkně oblečený v beranici a kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes také naši pracující a jejich děti. Děda Mráz přijíždí k nám z východu a na cestu mu září také hvězdy. Nejen jediná betlémská, celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky..."
Klement Gottwald 1953: "...Rozdrcení spikleneckého centra znamenalo rozdrcení jedné z nejdůležitějších pátých kolon, které si američtí imperialisté pěstovali v táboře míru. Ještě do nedávné doby měli naději, že se jim v příhodné chvíli podaří zvrat v Československu, že se jim podaří odtrhnout Československo od Sovětského svazu a zavléci je zpět do tábora kapitalismu a imperialismu. Nyní je po nadějích..."
V článku su použité citáty z článku Sme o príhovoroch z roku 2005.
Neoficiálne video z natáčania prejavu s Gustavom Husákom.